Nelehké časy pro kulturu devastují instituce i jednotlivce. Po roce opakujících se lockdownů je zřejmé, že pandemie postihla nejvíce lidi z oblasti živé kultury. Ačkoli je spočítáno, kolik kultura vrací do státní kasy, pořád je – alespoň u nás – jakousi kolektivní Popelkou. Nedůležitou, odloženou stranou. Výtvarným umělcům by měl pomoci nový nadační fond Art Luc Fund, jehož zakladatelkou je soukromá galeristka Lucie Drdová.

Francouzská umělkyně Julie Béna je výraznou osobností na poli současného performativního umění a řadu let se také pohybuje na české výtvarné scéně. Její aktuální výstava v pražské Polansky gallery se vztahuje k prožitkům během karantény, kdy se rozhodla vytvořit inscenaci pro svoji dceru.

Vzpomínám si, jak jsem zcela náhodně na benátském ostrově San Giorgio Maggiore objevila Glass Tea House Mondrian. Byl podzim 2014, uprostřed husté mlhy se rozprostřel doslova zenový pohled na mělkou vodní plochu a na jejím druhém konci se vznášela jasná skleněná kostka.

Příští měsíc tomu bude devět let, co vznikla privátní pražská Lucie Drdova Gallery se zaměřením na současné umění. Jak se pandemická stopka podepsala na jejím provozu a budoucnosti? A na přemýšlení majitelky galerie? O tom je následující rozhovor.

Ticho galerijního prostoru zní tentokrát smutněji než na jaře. Období mezi výstavami, kdy se bílé místnosti začistily, bývala zdrojem radosti nad nadcházející spoluprací s umělci a novými projekty.

Začátkem září vyšla pololetní studie o dopadu covidu‑19 na galerijní sektor. Vydal ji Arts Economics, institut, který je s partnery Art Basel a UBS zodpovědný také za každoroční zprávu o globálním trhu s uměním. Aktuální poznatky nejsou nijak povzbudivé, což nikoho nepřekvapilo. Když se však čísla převedou do barevných grafů, je celkový propad znepokojující i vizuálně.

(Čeština) Tradičně spojuji říjnové pátky s představou, kdy ještě v ranní mlze a příjemném chladu procházím městem. Kostelní zvony odbíjí osmou hodinu a zastavuji se v oblíbené kavárně na šálek černého čaje. Vůně bergamotu je jeden z neodmyslitelných atributů ranního rituálu.

Investiční fond Pro arte se zrodil z privátní iniciativy skupiny obdivovatelů umění v roce 2012. Dnes disponuje jměním v hodnotě 276 miliónů a své působení rozšiřuje do francouzské metropole, kde v loňském roce otevřel galerii Orbis pictus. Obchodně se rozhlíží po příležitostech na světovém trhu a usiluje o kontextualizaci českého umění.